DDT, polystyren a Stockholm veřejně

ARNIKA-Program Toxické látky a odpady

č. projektu

84

rok podání

2017

Dotace

199 800 Kč

Forma výstupu

Cílová skupina

Obsah

Program VŘ

Ostatní

Široká veřejnost

Druhotné suroviny , odpady a znečištění životního prostředí

Chemické a zdraví škodlivé látky


Závěrečná zpráva

Popis způsobu řešení projektu

 

Projekt jsme zahájili hned počátkem roku 2017 přípravami na zveřejnění série studií před začátkem schůzky tří úmluv (Stockholmské, Basilejské a Rotterdamské) plánované na přelom dubna a května 2017 do Ženevy. Tato schůzka byla hlavním vyvrcholením snah v projektu na národním i mezinárodním poli, pomineme-li pak navazující aktivity na národní úrovni ve druhé polovině roku, které vyvrcholily uspořádáním kulatého stolu zaměřeného na nastavení limitů pro perzistentní organické látky (POPs) v odpadech tak, aby lépe bránily recyklaci toxických bromovaných zpomalovačů hoření (BFRs) do hraček a dalších předmětů pro děti a pro ženy, tedy nejvíce exponované skupiny obyvatel a současně jednu z cílových skupin našeho projektu.

Před samotnou schůzkou Stockholmské úmluvy jsme stihli zveřejnit jednak dvě globální studie o POPs v hračkách a dalších předmětech zahrnující řadu měření i z České republiky. Jedna shrnula výsledky analýz BFRs, konkrétně bromovaných difenyléterů (PBDE) a hexabromcyklododekanu (HBCD), které se do hraček dostaly z recyklátů z použité elektroniky. Druhá studie se pak zaměřila na novou skupinu látek, chlorované parafíny s krátkým řetězcem (SCCPs), která kandidovala na doplnění na seznam Stockholmské úmluvy.  Další skupinou látek, pro které měly být diskutovány hlavně limity v odpadech byly dioxiny – na ty jsme zaměřili publikování studie hodnotící několikaleté sledování okolí provozu nakládajícího s odpady obsahujícími tyto látky. Na ni navázala pak globální studie o dioxinech v popílcích ze spaloven.

Všechny zmíněné studie posloužily jednak pro dialog se státní správou (MŽP, MPO, ČIŽP, ČOI a dalšími), a jednak sloužily jako základ pro naše aktivity v rámci sítě IPEN během jednání o Basilejské a Stockholmské úmluvě. Navázali jsme na ně připomínkami k General Technical Guidelines o odpadech s POPs. Některé z našich připomínek byly i díky těmto studiím a aktivitám v projektu úspěšně zapracovány do aktualizovaného dokumentu.  Po celý rok pak tyto studie byly také k dispozici ke stažení na webu Arniky (viz souhrnnou tabulku o dosažených výsledcích pod bodem 5.).

Kromě již zmíněných studií, jsme pro propagaci projektu využili i zajímavé výsledky z projektu Centra pro podporu občanů (jednoho z programů Arniky) v Kazachstánu, konkrétně analýzy POPs ve vejcích doma chovaných slepic z této země. Podobně jsme ve druhé polovině roku na českém webu informovali o naší studii prezentované v Thajsku o POPs v různých lokalitách této země. Domníváme se, že i prostřednictvím zájmu lidí o tyto země lze předat veřejnosti informace o problematice POPs.

Po schůzkách úmluv jsme se více zaměřili na prezentaci výsledků projektu veřejnosti a připravili jsme letáček o PBDE v předmětech z recyklátů nazvaný Recykluj bez jedů, stejně jako připravovaná kampaň Arniky. Letáček se podařilo koncem roku vytisknout v počtu 2000 kusů a část tohoto nákladu jsme i rozdistribuovali na různých veřejných akcích. Současně jsme začali pracovat na podkladech pro e-learningový kurs pro státní správu. Při té příležitosti jsme ovšem zjistili, že bude nutné aktualizovat velké množství webových stránek, na které bude kurs odkazovat. Současně jsme průběžně sledovali mezinárodní dění a vědeckou literaturu, abychom mohli přinášet zajímavé novinky, jež by měly vztah k našim aktivitám v České republice (celkem jich vzniklo 10).

Od července jsme rovněž začali sbírat informace k části projektu zaměřené na sledování POPs pomocí  Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Počátkem října jsme pak mohli v rámci každoročního vyhlašování žebříčků největších průmyslových zdrojů znečišťujících látek zahrnout i část zaměřenou zejména na POPs, konkrétně dioxiny. Kromě toho jsme shromáždili řadu nových informací o původcích těchto látek pro aktivity v roce 2018. Vedlejším produktem pak byla aktualizace informací o spalovnách odpadů na webu Arniky coby zdrojích úniků a transferů POPs.

V říjnu jsme hostili zástupce NNO ze zemí střední, východní i západní Evropy na schůzce zaměřené primárně na POPs. Celý projekt pak v prosinci vyvrcholil již zmíněným kulatým stolem za účasti zástupců MŽP, MPO, ČIŽP, SZÚ, průmyslových podniků a redaktorky Čtk. Současně jsme měli dostatečně zaktualizované internetové stránky, abychom mohli doladit e-learningový kurs. Na našem webu také přibyly 4 nové profily chemických látek v databázi (http://arnika.org/chemicke-latky).


Dosažené výsledky  a kvantifikace výstupů projektů

Nákup vzorků z potenciálně recyklovaných materiálů, jež mají potenciál obsahovat BFRs.

39 vzorků hraček a předmětů pro děti a ženy určených pro analýzy (viz níže).

Screeningové analýzy 39 vzorků nejprve ručním spektrometrem XRF.

Databáze 105 screeningových měření rentgenovým spektrometrem (XRF) na přítomnost Br a těžkých kovů.

Analýza 7 vzorků plastových předmětů počátkem roku 2017 a 7 vzorků ve druhé polovině roku 2017 v laboratořích VŠCHT.

Protokoly z měření od VŠCHT - výsledky laboratorních analýzy 14 vzorků z recyklátů na přítomnost PBDE, HBCD, nových BFRs a u 7 vzorků také na PCB

Sepsání globální studie shrnující výsledky měření BFR v angličtině pro schůzku stran Stockholmské a Basilejské úmluvy.

Studie o 16 stranách v angličtině. Dostupná elektronicky na webu Arniky (292 stáhnutí)

Studie o obsahu SCCPs v hračkách z celého světa (zahrnující i 3 české výrobky).

Studie o 14 stranách o chlorovaných parafinech s krátkým řetězcem - SCCPs (pouze anglicky), elektr.

Studie „Hračka nebo toxický odpad? aneb Jak odpoví Stockholmská úmluva?

Studie o 17 stránkách, vytištěná ve 30 kusech pro kulatý stůl a jinak dostupná v elektronické formě na internetu. 623 stáhnutí studie.

Prezentace výsledků studií na tiskových konferencích, kulatém stole a prostřednictvím internetu a sociálních sítí.

2158 návštěv na dvou novinkách na webu se zveřejněním výsledků studií v dubnu 2017, stáhnutí publikací (623 čj + 87 aj + 144 aj + 292 aj). Celkem až 3304 návštěvníků webu.

Kulatý stůl na téma POPs ve výrobcích pro děti a rovněž na téma POPs ve stavebních materiálech.

10 účastníků kulatého stolu, z toho jedna novinářka, prezentace o POPs v odpadech a problematice nastavení limitů pro ně.

Připraven a doladěn e-learningový kurs na téma IPPC a Stockholmská úmluva

1 e-learningový kurs: http://moodle.arnika.org/course/index.php?categoryid=1

Internetová databáze chemických látek byla doplněna o profily alfa-  a beta-hexachlorcyklohexanu, bromovaných dioxinů a dicofolu. Další profily POPs látek byly aktualizovány.

4 nové chemické látky v databázi na internetu a 12 aktualizovaných profilů POPs látek.

Letáček zaměřený na PBDE a další toxické zpomalovače ve výrobcích z recyklovaných plastů.

Tisk 2000 letáčků, distribuce zatím cca 500.

Zprávy na internetu o POPs (částečně z překladů a zahraničních masmédií, část vlastní zdroje).

10 zpráv / novinek / článků na interentu o POPs.

Poradenství pro občany s tématikou POPs

Pro tuto oblast jsme zaškolili 3 poradce (jednoho v Děčíně, jednoho v Č. Budějovicích a jednoho v Havířově).  V rámci poradny Arniky pak evidujeme 16 zodpovězených dotazů v roce 2017.

Shromáždění a vyhodnocení dat v IRZ za posledních 12 roků, zjištění doplňujících informací o cca 30 provozech

Data z IRZ byla shromážděna prostřednictvím aplikace http://www.znecistovatele.cz a vyhodnocení prezentováno na tisk. konf. 11. 10. s důrazem na POPs látky. Zjistili jsme dodatečné informace o 22 provozech.

Tiskové konference a tiskové zprávy.

3 tiskové konference, z toho 2 před schůzkou Stockholmské úmluvy a 7 tiskových zpráv a novinek s tématikou POPs.

Mezinárodní setkání IPEN CEE a exkurze do areálu Spolany Neratovice s ukázkou dekontaminace starých zátěží.

Mezinárodní schůzka organizovaná v Praze s 26 účastníky ze zemí střední, východní i západní Evropy. Většina z nich viděla i dekontaminaci ve Spolaně.

Připomínky k General Technical Guidelines Basilejské úmluvy

1 připomínky se zpracovaným profilem české technologie na rozklad POPs (anglicky), prezentováno cca 50 delegátům schůzky stran Basilejské úmluvy v květnu 2017.

 

Přehledné a stručné srovnání dosažených výsledků se stanovenými cíli

Projekt měl (má) dva hlavní cíle:

  • Zvýšit porozumění souvislostí mezi globálním problémy znečištění toxickými látkami a nutností omezovat jejich úniky z konkrétních míst (starých ekologických zátěží) a produktů (například plastových výrobků) u NNO, státní správy a členů samosprávy a veřejnosti obecně a zlepšit tak naplňování Stockholmské úmluvy v České republice.
  • Snížit nebezpečí vystavení nejzranitelnější části populace (především dětí) působení POPs.

Porozumění souvislostí mezi globálními problémy znečištění toxickými látkami (jmenovitě POPs) a omezování jejich lokálních zdrojů či jejich přítomností v produktech každodenní spotřeby jsme přispěli prostřednictvím studií zpracovaných a zpřístupněných veřejnosti prostřednictvím masmédií, internetu a sociálních sítí. Jasnou vazbu mezi problémy řešenými na globální úrovni a každodenními životem občanů jsme demonstrovali především na příkladu hraček a předmětů pro děti a ženy vyrobených z plastů recyklovaných z elektroodpadu. Ukázali jsme na přítomnost Stockholmskou úmluvou regulovaných BFRs (PBDE a HBCD) v těchto předmětech, do kterých není žádný důvod je přidávat. Současně jsme poukázal na obdobný problém, když jsou popílky ze spaloven obsahující vysoké koncentrace dioxinů používány pro účely rekultivace anebo jako stavební materiál. Poukázali jsme rovněž na špatně nastavené limity pro POPs v odpadech , které takovou praxi v obou případech umožňují a zprostředkovali na toto téma dialog na kulatém stole, v Mezirezortní komisi pro chemickou bezpečnost (zřízené MŽP), na schůzkách Rady Národního centra pro toxické látky i na mezinárodních jednáních (Basilejské a Stockholmské úmluvy). 

Kulatý stůl se konal ve stejný den jako kulatý stůl k problematice recyklace plastů a vstupu toxických látek do recyklačních toků uspořádaný v rámci jiného projektu nazvaného „Není recyklace jako recyklace“. Kulatý stůl k problematice Stockholmské úmluvy začal odpoledne a mohl tak navázat na výše zmíněný k toxické recyklaci. Museli jsme sáhnout po takovéto organizaci vzhledem k zaneprázdnění potenciálních účastníků, kteří se chtěli zúčastnit obou témat. Byla to v roce 2017 jediná možnost, jak uspořádat souběžně dva kulaté stoly na mírně odlišná témata. Z kulatého stolu ke Stockholmské úmluvě je přiložena prezentace J. Petrlíka.

 

NNO z různých evropských zemí jsme ukázali příklad dekontaminace míst dříve zatížených POPs v areálu chemického provozu Spolany Neratovice. Rovněž jsme v rámci jednání Basilejské úmluvy prezentovali profil nové nespalovací technologie vhodné pro čištění starých ekologických zátěží od POPs.  Vzájemné souvislosti mezi Stockholmskou úmluvou o POPs a rozhodovacím procesem IPPC zprostředkovává také e-learning, který je připraven pro praktické spuštění.

Prakticky jsme díky monitoringu POPs v hračkách dosáhli i stažení té s nejvyšším obsahem BFRs z trhu. Přispěli jsme tak zcela konkrétně ke snížení rizika pro malé děti. To samé se stalo zveřejněním výsledků dvou setů analýz těchto výrobků.

Na zpracování dat z IRZ za rok 2016 jsme demonstrovali, jak je lze využít při kontrole toků POPs. Pro hlubší analýzu využití IRZ jsme si připravili podklady. 

Všemi výše popsanými aktivitami jsme podpořili naplňování Stockholmské úmluvy v České republice a připravili půdu pro pokrok při naplňování Národního implementačního plánu této úmluvy.

 

Přínos projektu pro hlavní cílové skupiny  a pro řešitele projektu.

Projekt byl zaměřen především na potřeby státní správy, kontrolních orgánů, kterým poskytl jednak nové informace o pohybu POPs regulovaných Stockholmskou úmluvou v České republice, a to jak 1) ve výrobcích (analýzy BFRs v hračkách a předmětech pro ženy a děti a dvě studie shrnující tyto výsledky i širší problematiku), tak 2) v emisích a odpadech z průmyslových činností a odpadového sektoru (studie o provozu nakládajícím s popílky ze spaloven, data z IRZ a jejich interpretace z hlediska POPs). Současně jsme připravili e-learningový modul (kurs) mapující základní vztah mezi Stockholmskou úmluvou a procesem IPPC.  

Druhou cílovou skupinou byla česká veřejnost, zvláště pak rodiče dětí. Těm jsme zprostředkovali výsledky analýz hraček a předmětů pro děti na přítomnost toxických látek (BFRs a SCCPs), které v nich nemají co dělat. Současně jsme prostřednictvím masmédií poskytli základní návod, jak se takovým předmětům vyhnout. Letáček Recykluj bez jedů pak poskytuje základní informace o vztahu mezi těmito látkami v hračkách a legislativou na národní i mezinárodní úrovni. Nabízí veřejnosti možnosti, jak ji ovlivnit.

Třetí, původně neplánovanou, cílovou skupinou se stali vyjednavači mezinárodních úmluv, kterým rovněž posloužily výsledky projektu (studie a konkrétní připomínky k Technical Guidelines Basilejské úmluvy) při dalším vývoji těchto mezinárodních konvencí. Pomohli jsme rovněž prezentovat výsledky České republiky v oblasti dekontaminace starých ekologických zátěží.

 

Zhodnocení dopadu projektu.

celostátní

Přestože projekt měl jednoznačný přesah na mezinárodní pole a ovlivnil i rozvoj Basilejské a Stockholmské úmluvy, hodnotíme jeho dopad spíše jako celostátní, kam směřovala většina výstupů.

Hodnocení dopadu projektu je zčásti věnováno jeho hodnocení z hlediska přínosu cílovým skupinám.

 

Změny v postupu a problémy při řešení projektu

V projektu jsme vzhledem ke specifickým událostem v roce 2017 sáhli ke změnám dvěma směry: 1) rozšířili jsme aktivity projektu v návaznosti na schůzku tří úmluv Stockholmské, Basilejské a Rotterdamské na přelomu dubna a května v Ženevě, kde byla příležitost přispět k diskusi o jejich dalším vývoji a 2) na druhé straně jsme s ohledem na množství aktivit museli posunout praktické spuštění e-learningu na počátek roku 2018. Projekt byl rozšířen o prezentaci výsledků studie zaměřené na výsledky několikaletého mapování vlivu provozu zpracovávajícího v jižních Čechách popílky ze spaloven a další odpady s obsahem POPs. Dále jsme zpracovali pro síť IPEN připomínky k General Technical Guidelines on POPs Waste Basilejské úmluvy, včetně profilu české nespalovací technologie pro rozklad POPs v odpadech. Navíc byla rovněž mezinárodní schůzka NNO v Praze se zaměřením právě na problematiku mezinárodních úmluv o toxických látkách spojená s exkurzí do Spolany Neratovice a předvedením výsledků dekontaminace ekologických zátěží v této chemičce. Schůzka se uskutečnila jako regionální jednání mezinárodní sítě IPEN a v době psaní projektu byla plánována již na rok 2016, ale z organizačních důvodů se přesunula na rok 2017.

Publicita projektu.

Součástí projektu byly tři tiskové konference a vydání 7 tiskových zpráv či novinek pro novináře (umístěných současně na webu). 3 tiskové zprávy byly předány rovněž na tiskových konferencích projektu. Kromě toho jsme na kulatý stůl pozvali zástupce 6 masmédií, ve výsledku se z časových důvodů mohl zúčastnit jen jeden, z Čtk. Kromě internetu a masmédií jsme rozeslali také 15 postů na sociální sítě (Facebook, Twitter) a umístili 7 fotografií na Instagram.

Aktualizovali jsme obsah webových stránek o POPs (http://arnika.org/pops), dioxinech (http://arnika.org/dioxiny) a Stockholmské úmluvě (http://arnika.org/stockholmska-umluva-2), které mimochodem slouží jako podpora e-learningového kursu. Na stránky jsme umístili i český přepis úmluvy (dle oficiálního překladu), jinde na českém internetu k dispozici není!

Na tiskových konferencích pořádaných a publikacích vydaných po datu obdržení rozhodnutí o grantu od MŽP jsme uváděli logo MŽP. To samé platilo pro prezentaci na kulatém stole a rozdávanou publikaci o hračkách. Logo je rovněž na materiálech ke stažení na našem webu.

 

Seznam výstupů / aktualit na internetu:

Tiskové zprávy, novinky a články

http://arnika.org/krajsky-urad-rozhodl-ze-quail-nesmi-do-hurky-u-temelina-vozit-nebezpecne-popilky (23.3.)

http://arnika.org/kam-mizi-toxicke-dioxiny-z-hurky-u-temelina (29.3.)

http://arnika.org/latky-zpusobujici-u-deti-poruchy-chovani-a-nervove-soustavy-se-objevily-i-v-hrackach-na-ceskem-trhu (11.4.)

http://arnika.org/i-na-ceskem-trhu-jsou-ve-vyrobcich-pro-deti-latky-ktere-snad-uz-brzy-ceka-celosvetovy-zakaz (20.4.)

http://arnika.org/zebricky-znecistovatelu-vedou-severoceske-elektrarny-a-spolana (10.10.)

http://arnika.org/evropa-v-praze-rokuje-jak-porazit-toxicke-odpady (18.10.)

http://arnika.org/z-planovaneho-pretavovani-plastu-na-olej-ve-sternberku-mohou-do-ovzdusi-unikat-karcinogeny (8.12.)

 

Články – informace ze zahraničí a z vědeckých publikací

http://arnika.org/spalovanim-elektrosrotu-vznikaji-ruzne-typy-toxickych-dioxinu (5.1.)

http://arnika.org/znecistene-zivotni-prostredi-v-kazachstanu-vazne-kontaminuje-potraviny-a-ohrozuje-lidske-zdravi (20.4.)

http://arnika.org/z-plastu-pro-elektroniku-unikaji-bromovane-dioxiny (21.4.)

http://arnika.org/v-usa-nebo-na-tajwanu-vsude-zpusobuji-popilky-ze-spaloven-vazne-problemy (6.5.)

http://arnika.org/nebezpeci-vzniku-novych-pops-pri-zpracovani-popilku-v-cementarnach (30.7.)

http://arnika.org/evropska-komise-pochybne-konzultuje-chemicke-vyjimky (31.10.)

http://arnika.org/cementarny-jako-zdroj-toxickych-latek (15.11.)

http://arnika.org/pops-studie-v-thajsku-odhalily-toxicke-znecisteni (23.11.)

http://arnika.org/nemecky-vedec-varuje-pred-nebezpecnym-produktem-pro-kotle-na-drevo-a-uhli (28.12.)

http://arnika.org/zpomalovace-horeni-v-kuchyni-realita (30.12.)

 

Udržitelnost

Projekt bude v roce 2018 pokračovat jako součást aktivit, které bude Arnika dělat pro mezinárodní síť IPEN a současně jsou naplánovány aktivity související se Stockholmskou úmluvou v nové kampani Arniky nazvaené Recykluj bez jedů. Počátkem roku 2018 spustíme e-learning připravený v rámci projektu.  Plánujeme rovněž další analýzy hraček pro děti na BFRs, tentokrát ovšem z několika evropských zemí. Pro všechny další aktivity jsou přínosné a budou používané aktualizace provedené na webu Arniky, stejně jako řada publikací ke stažení na webu Arniky.

 

Ustanovení strategických dokumentů, jejichž naplnění řešení projektu přispělo

Realizace projektu byla v souladu se Státní politikou životního prostředí (SPŽP) 2012 až 2020.

 

Název strategického dokumentu

Označení kapitoly / úkolu / opatření strategického dokumentu

Označení projektové aktivity / projektového výstupu

Čím projektová aktivita / výstup přispěly k naplnění

SPŽP

Cíl: 4.1.2 Předcházení vzniku antropogenních rizik („…Zároveň je zapotřebí naplňovat ustanovení mnohostranných environmentálních smluv zaměřených na ochranu zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek, jako je Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech …“

Celý projekt

Projekt jako celek přispěl k naplňování Stockholmské úmluvy, ale také Basilejské úmluvy. Pomohl tak předcházet vzniku antropogenních rizik.

SPŽP

Cíl: 4.1.2 Předcházení vzniku antropogenních rizik „Zefektivnit kontrolu pohybu nebezpečných odpadů a plnění povinností původců odpadů spojených s pohybem nebezpečných odpadů“

E. Zpracování dat z IRZ a aktivita nad rámec původního plánu zaměřená na zmapování přítomnosti POPs v okolí provozu zpracovávajícího odpady ze spaloven.

V této části bude projekt pokračovat, nicméně již ve fázi shromážděných dat lze konstatovat, že právě na kontrolu pohybu nebezpečných odpadů bude zaměřeno pokračování projektu. Navíc se již v uplynulém roce podařilo zpracovat studii zaměřenou na popílky ze spaloven a zmapovat tak osud POPs v nich.

SPŽP

Cíl: 4.1.2 Předcházení vzniku antropogenních rizik „Kontrolovat rizika nebezpečných chemických látek povolováním jejich výroby, dovozu a používání.“

C. E-learning pro státní správu

E-learning obsahuje pasáže zaměřené právě na kontrolu rizik chemických látek a nástroj povolování provozů – IPPC.

SPŽP

“Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí: „Podporovat vývoj a výrobu snadno opravitelných, recyklovatelných, a materiálově využitelných výrobků.”

A. Monitoring POPs ve výrobcích

D. Zpřístupnění informací o POPs veřejnosti

Informaci o toxických látkách v recyklátech z elektroniky doprovázela informace o nutnosti snižovat objem elektrošrotu lepším designem výrobků a jejich snadnější recyklovatelností. Současně jsme na příkladu popílků ze spaloven upozornili na rizika spalování odpadů ve srovnání s jejich tříděním a recyklací, případně kompostováním bioodpadů.

SPŽP

„Snižovat obsah nebezpečných látek ve výrobcích, které se stávají po ukončení jejich životnosti nebezpečnými odpady.“

A. Monitoring POPs ve výrobcích

B. Kulatý stůl

H. Aktivity navíc – mezinárodní konference NNO v Praze

Monitoring toxických bromovaných zpomalovačů hoření ve výrobcích pro děti ukázal, jak se problém prvotního použití toxických látek ve výrobě přenáší dále i do výrobků recyklovaných a podtrhl tak nutnost, aby všechny vstupy byly pokud možno prosté toxických látek.  Na kulatém stolu tento koncept diskutovali zástupci státních institucí i průmyslu. Stejně tak se jím zabývali i účastníci pražské schůzky NNO.

SPŽP

„Plnit závazky plynoucí z již ratifikovaných mnohostranných environmentálních smluv a aktivně se zapojit do jejich dalšího vývoje na mezinárodní úrovni.“

Celý projekt, specificky především A. Monitoring POPs ve výrobcích a C. E-learning o IPPC

H. Aktivity navíc – účast na připomínkách k dokumentům úmluv

Monitoringem BFRs ve výrobcích jsme pomohli zmapovat pohyb těchto látek v ČR a získat tak podklady pro naplňování Stockholmské úmluvy. Aktivní účastí na připomínkování Technical Guidelines Basilejské úmluvy a zpracováním profilu české technologie na likvidaci POPs jsme se zapojili do další vývoje úmluv.

NIP

„3.3.1.4 Na základě údajů dostupných v IRZ vyhodnotit informace i již zařazených POPs pesticidech, především z hlediska jejich přítomnosti v odpadech a úniků do půd a z toho vyplývající potřebu změny legislativní úpravy pro ohlašování látek do IRZ.“

E. Zpracování dat z IRZ

Shromáždili jsme potřebné informace pro takovou analýzu v dalších fázích projektu.

NIP

3.3.2.2 Zpracovat informace o zdrojích a emisích POPs včetně odpadové problematiky (skládky a staré zátěže) a přímo je propojit s aktivitami zaměřenými na vlastní monitorování a hodnocení stavu složek prostředí. Každoročně těmito daty doplňovat stávající Národní POPs inventuru.

E. Zpracování dat z IRZ

H. Aktivity navíc – studie o výsledcích monitoringu POPs v okolí provozu pracujícího s popílky ze spaloven

Naše studie pomohla zmapovat potenciální zdroj úniků POPs do okolního prostředí a pomohla podobnému zmapování i v dalších zemích na globální úrovni. Výsledky navazující globální studie posloužily pro připomínky k General Technical Guidelines Basilejské úmluvy v návaznosti na Stockholmskou úmluvu. Naše studie také zmapovala některé bílá místa v národní inventuře POPs.  Využila i data z IRZ.

NIP

aplikace principů BAT/BEP (Best AvailableTechniques/Best Environmental Practices) v rámci strategie rozvoje průmyslu v příštích letech“

C. E-learning pro státní správu

V e-learningu vysvětlujeme BAT/BEP Guidelines Stockholmské úmluvy a vazbu na IPPC.

Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby České republiky

„Spotřebitel i výrobce si musejí být vědomi dopadů svého jednání, které není v souladu s principy udržitelného rozvoje, s udržitelnou spotřebou a výrobou.“

A. Monitoring POPs ve výrobcích

F. Poradenství o POPs

Výsledky analýz i návazné dotazy veřejnosti a novinářů pomohly rozšířit informace o potenciálních tocích toxických látek a přispěly tak ke zodpovědnému chování spotřebitelů. Jedna z hraček s nejvyšším obsahem BFRs byla dodavatelem stažena z trhu.

 


Přílohy